Zelená střecha

Ekologie na prvním místě

Ekologie pro nás velmi důležitá. Ať jste podobně smýšlející nebo patříte mezi většinu naší populace, která se staví k ekologii asi jako: „mně se to netýká, příroda už si nějak poradí“, zvyšte pozornost. My myslíme na příští generace a záleží nám na tom, aby jsme matičce zemi spíš pomáhali než škodili. Tím nejednodušším, co můžeme u našich realizací udělat, je v maximální míře používat recyklované materiály. Vždyť už samotný kontejner je obrovský kus kovu, recyklovaný k novému použití. A protože kontejner je krychle a často bude střecha kontejnerového domu plochá, chceme maximálně využívat zelených střech a zelených fasád.

Zelené střechy

Jistě jste se s nimi již setkali. Zahrady, trávníky nebo jen nenáročné skalničky bující na plochých, ale i šikmých střechách. Někdy si jich vůbec nevšimneme, jindy jsou hlavním estetickým motivem domu. Obliba zelených střech postupně proniká ze zahraničí také k nám a vegetace se tak stává čím dál obvyklejší střešní krytinou. Jaké mají vegetační střechy výhody a na co je naopak třeba dát si pozor? Jaké jsou druhy zelených střech, ze kterých částí se skládají a co na nich roste? Líbila by se vám zelená střecha na vašem kontejnerovém domě?

Proč zrovna zelená střecha

Pro obyvatele domu se zelenou střechou je asi největším přínosem její estetická hodnota. Každý bude nejspíš souhlasit, že střecha s bujícím trávníkem, či dokonce květinami a keři, je rozhodně krásnější než střecha pokrytá asfaltovými pásy. Další výhodou je, že se taková střecha dá využít jako terasa k příjemnému posezení a jako zahrádka pro pěstování okrasných či užitkových rostlin. Důležitým faktem, který si asi váhající majitel potenciální zelené střechy hned neuvědomí je, že vegetační střecha je schopná pohltit poměrně velké množství vody, kterou částečně spotřebuje a zbytek z ní pomalu odtéká ze střechy pryč. Při velkých deštích se tak výrazně sníží nebezpečí přehlcení dešťové kanalizace a případného vsakovacího zařízení.

Ale asi tím nejlepším na zelené střeše jsou izolační schopnosti. Určitě jste už někdy byli v nějakém sklípku, že ano. Takový sklep je vlastně místnost s kvelbeným stropem a s dostatečnou vrstvou zeminy nad stropem, aby bylo ve sklepě příjemně i v létě a v zimě nezamrzal. U kontejnerové zelené střechy samozřejmě nepotřebujeme 80 cm zámrzné výšky zeminy, ale v kombinaci s kvalitní izolační vrstvou pod zeminou získáváme geniální kombinaci izolace, zádržného systému a zdroje zeleně. Často opomíjeným přínosem je i mikrobiotop, který na střeše vytvoříte, prostě domov pro spoustu mikroorganismů, zdroj potravy pro ptáky hmyz atd. A jako třešnička na dortu vaše zelená střecha produkuje kyslík, který jaksi pořád ještě potřebujeme!

Ve městech, kde je všeobecně pro vegetaci nedostatek místa, je ozeleňování střech obzvlášť vhodné. Zelené plochy významně zlepšují městské mikroklima – snižují teplotu, zachycují prachové částice a zajišťují, aby se i urbanizované území účastnilo malého vodního cyklu.

Druhy a skladby zelených střech

Vegetační střechy můžeme rozdělit na střechy intenzivní a extenzivní. Na intenzivních střechách roste tráva, květiny a keře. Pro intenzivní zelenou střechu je charakteristická vysoká vrstva substrátu (podle toho jak intenzivní zeleň chcete na střeše pěstovat) a tím také větší nároky na nosnou konstrukci střechy. V případě kontejneru je pod oběma typy potřeba střešní plech vyztužit, aby nedocházelo k průhybu. Intenzivní zelená střecha je vhodná zvláště pro vegetační střechy, které mají být zahradou a pobytovým prostorem. Extenzivní zelená střecha naopak potřebuje jen malou vrstvu substrátu, může být téměř bezúdržbová a osázená jen netřesky a jinými nenáročnými sukulenty.

Některé základní vrstvy by ale v žádné skladbě chybět neměly:

  1. Hydroizolační souvrství je velmi důležitá součást skladby, jelikož tato vrstva je ochranou před zatékáním do střechy a přitom je prakticky stále vystavena působení vody, kterou zelená střecha zadržuje. Hydroizolace může být tvořena asfaltovými pásy nebo hydroizolační folií. V každém případě ale alespoň horní vrstva musí být odolná proti prorůstání kořínků. Je velmi důležité, aby byla tato hydroizolace provedena perfektně, bez jakýchkoli netěsností. Na hydroizolační vrstvě by měla být položena ještě ochranná vrstva geotextilie.
  2. Nosná konstrukce střechy, parozábrana a tepelná izolace by samozřejmě byly i pod jinými střešními krytinami. U tepelné izolace je třeba dbát na to, aby měla dostatečnou pevnost v tlaku a v případě pochozí střechy je třeba použit výrobek k tomu určený.
  3. Filtrační vrstva bývá tvořena geotextilií a má za úkol zabránit zanášení hydro-akumulační a drenážní vrstvy nečistotami z vegetačního substrátu. V případě použití nopkové folie pro drenážní a hydro akumulační vrstvu je vhodné před pokládkou filtrační textilie nopky zasypat hrubozrnným materiálem.
  4. Vegetační substrát je různý pro různé druhy ozelenění. Měl by být schopen zadržet dostatečné množství vody, také ale musí být propustný, aby se na povrchu nedělaly louže. Zároveň by neměl být příliš těžký. Vegetační substrát má dvě základní složky – složku minerální a humus. Materiálů, které se do substrátů používají, je celá řada. Pokud si budujete střechu sami, můžete ho namíchat třeba z keramzitu, zeminy a písku. Keramzit je velmi důležitý pro vylehčení vrstvy.*Pro drenážní a hydro-akumulační vrstvu se často používá speciální nopkové fólie s vyššími nopky – 20 ale lépe 60 mm. Tato folie je schopná zajistit obě funkce – přebytečnou vodu odvede, ale potřebnou vodu zadrží. Tyto dvě funkce však lze také oddělit. Drenáž může zajistit štěrk, akumulaci vody třeba rohož z minerálních vláken nebo rašelina. Při návrhu těchto vrstev je třeba myslet na druh ozelenění (jaké bude mít nároky na vodu) a také na sklon střechy. U šikmých střech s velkým sklonem se drenážní vrstva vůbec nedělá a naopak je třeba zajistit dostatečnou kapacitu hydro-akumulační vrstvy.

Čím střechu osadit?

Na střechu můžete vysadit prakticky cokoliv, záleží samozřejmě na tloušťce vrstvy substrátu a na tom, kolik času chcete věnovat údržbě. Tráva potřebuje 300-350 mm substrátu a je třeba ji sekat. Bezúdržbové střechy s 8-12 cm substrátu se osazují rozličnými sukulenty.

Doufáme, že Vás tento článek navnadil a že se zelená střecha brzy objeví i na Vašem kontejnerovém domě.

Ukázka zelených střech na kontejnerových domech:

Originál článku zde: počítáme s vodou